Konec mé pohádky aneb proč jsme si k rozvodu VYBRALI mediátorku, a ne právníky?
Jmenuji se Kateřina Kodíčková, budoucí mediátorka a nadšenkyně do lidského uvažování. A toto je příběh, který mě přivedl k přesvědčení, že domluva má sílu změnit vše.
Naše pohádka skončila. Ale skončila s úctou, nikoliv na bojišti.
Jako většina z nás, i já mám z dětství vzpomínky na spory, které se zdály neřešitelné a končily křivdou, tichem, nebo bez jasného závěru. Stejný pocit bezmoci jsem později zažila v dospělosti, v našem dlouhodobě nefunkčním vztahu. Dlouho jsme se snažili situaci řešit, včetně párových terapií, které nám tehdy pomohly spíše udržet zdvořilost. Z dnešního pohledu, při absolvování kurzu mediace, si ale myslím, že by nám i v této fázi mohly pomoci mediační techniky. Jejich preventivní a stabilizační síla je naprosto neuvěřitelná.
Přesto, že jsme se měli rádi i v těch nejtěžších chvílích, a snažili jsme si navzájem nepřestat vážit jeden druhého, došli jsme k bodu, kdy naše životní pohádka musela skončit. Jenže jsme potřebovali vyřešit dvě zásadní věci: péči o děti a majetek.
Křižovatka: Soud, nebo člověk uprostřed
Hlavním cílem bylo, aby náš rozchod zasáhl děti co nejméně. A právě v tu chvíli přišel ten zlomový moment. Můj muž byl v té době více prozíravý a navrhl mediační řešení, abychom doma nepřilévali vodu do ohně.
Věděli jsme, že soud by nás zbavil možnosti rozhodovat o nejlepším řešení pro nás a naše děti. Byl by to zdlouhavý a drahý boj s nejistým výsledkem, který by zničil veškeré zbytky dobrých vztahů.
Proto jsme se společně rozhodli pro mediaci.
Magie mediačního procesu: Znovu vidět otce svých dětí
Byl to dlouhý proces, ale s mediátorkou jsme opravdu našli společné řešení. To, co mi tenkrát přišlo velmi zajímavé, byly otázky ze strany mediátorky, které vedly přímo k našim skutečným potřebám a k ujasnění priorit.
Mediace nám pomohla nejen vidět řešení, které vyhovovalo oběma, ale také si uvědomit, co důležité nebylo, co se dalo oželet nebo v čem se dalo druhé straně bezpečně vyjít vstříc. Tento proces nám oběma dal obrovskou míru ohleduplnosti, pochopení a vědomí, že to děláme nejen pro nás, ale především pro naše děti, které pořád byly v centru všech našich rozhodnutí.
Mediace nám umožnila:
Zachovat dobré vztahy: Dále tak můžeme naše děti provázet společně a pomáhat jim budovat jejich budoucnost.
Mít řešení ve vlastních rukou: Z našich mediačních setkání vznikla mediační dohoda, kterou jsme si následně nechali soudem potvrdit.
Flexibilitu: Věděli jsme, že řešení můžeme upravovat, pokud to naše děti nebo my budeme potřebovat.
Ušetřit: Ušetřili jsme si soudní tahanice, čas, peníze a především mnoho nervů a stresu.
Závěr: Dohoda je základ, který chrání
Mediace pro nás nebyla jen o rozdělení majetku, ale o ochraně vztahů do budoucna. Ačkoli jdeme dál každý zvlášť, jeden o druhého jsme nepřišli a naše děti nepřišly o milující rodinu.
Proto se z absolventky pedagogiky stávám začínající mediátorkou. Chci ukázat, že je možné domluvit se levněji a s úctou. Jsem nadšenkyně do lidského uvažování a věřím, že každá hádka má řešení.
Co dál?